Mushing po bullařsku.. aneb.. co se v mládí naučíš..
Dnešní absolutně atypická doba je hlavně o tom, co nám covid dovolí a nebo nedovolí. Poslední týdny spíše nedovolí. Omezení jsou neúprosná, cvičáky a psí hřiště zavřené, sjezdovky a lyžařské areály jakbysmet. Nám sporťákům s bull plemeny tak zbývá jediné a sice pobyt na čerstvém vzduchu. Naštěstí alespoň zima je k nám velkorysá a nadělila nám množství sněhu, díky kterému se můžeme vyblbnout prakticky kdekoli a kdykoli a to bychom nebyli my Češi, když bychom nevymysleli i nějakou pořádnou bejkárnu.
A tak jako se většina národa přesunula na běžky, brusle, boby a sáňky, tak se někteří majitelé bull plemen přesunuli na „pulling bobů“, neboli „bobing“, jak jsem tomu začala říkat já. Mám v přátelích hodně lidí z bull komunity, majitele pitbulů, stafbulíků a jiných bulíků a v posledních dnech zaplavila sociální sítě doslova lavina příspěvků právě z takovéhoto blbnutí se psy .. a jako lavina se tato zábava i šíří dál a získává stále nové příznivce.
V podstatě se tímto sportem dá v zimním období nahradit klasické tahání řetězů, které většina handlerů využívá v průběhu celého roku k tréninku a přípravě na bull sporty. V závislosti na tažené váze psi více trénují výdrž a fyzičku, nebo nasvalují, jindy trénují pomalou klidnou chůzi při tahu břemene, jindy naopak sprinty. Většina bullařů ale „bobing“ bere hlavně jako zpestření a srandu, spíše než trénink. Přeci jen je zima a to je pro většinu sportujících bull pejsků čas relaxace.
Já se svými psi poprvé této zimní radovánce přišla na chuť před šesti lety, kdy jsem jela s přítelem a našimi pitbuly Sunny a Antoniem na víkend na hory. Protože jsme nechtěli psi nechávat o samotě a jít sami lyžovat, brali jsme tenkrát boby. A pro psy na vyblbnutí udičku se střapcem (3-5ti metrová teleskopická tyč, na jejímž konci je provázek se střapcem, pes za střapcem běhá a zlepšuje si tak dynamiku i fyzičku). Při procházce zasněženou krajinou nás ale napadlo zkombinovat udičku a jízdu na bobech. Protože naši psi se věnují bull sportům a weight pullingu (tah břemene), měli jsme sebou i postroj na tuto disciplínu. Zapřáhli jsme tedy psy, sedli na boby, nahodili udičku před ně a frčeli jako o závod. Psi nadšení no a my ještě víc. Říkali jsme si tenkrát, kam se na tohle hrabe lyžování. Užili jsme si obrovsky moc srandy a psi si i „zatrénovali“ zase v jiných podmínkách. Určitě jsme nebyli jediní, kdo se svými bull tahači takhle blbnul, ale my to tenkrát u nikoho jiného neviděli. Síla sociálních sítí asi ještě nebyla taková, jako teď.
Nepovažuji se tedy za nějakého vynálezce „bobingu“, ale obrovská zábava je to pro mě doteď, a tak když je ta možnost a zima zakryje sněhem tu naši zemičku, využijeme každé příležitosti vyrazit ven a pořádně si zablbnou a zatahat. A byl by hřích, pokud jste majitelem psa, který vyniká ve weight pullingu, alespoň jednou s ním tahání bobů nezkusit. Já i můj „Tonda“ jsme pro každou srandu a jsme rádi za každý sport nebo možnost trávit čas spolu při nějakém společném zájmu. A těší mě, že už v tom oficiálně nejsme sami. Baví se takto se svými psími parťáky, jak jsem již zmínila, stále více mých bull přátel a někteří dokonce povyšují tuto srandu na něco, co už je hodně podobné závodům psích spřežení, neboli mushingu. Je to super zábava i pro diváka, sledovat videjka z takovýchto vyjížděk, kdy pes, nebo několik bull pesanů spolu s jejich páníčky (nebo ono většinou spíš paničkami) vytvoří spřežení a brázdí po našich sněhem zapadaných lukách a hájích. Neboť už mám nyní jen Antonia, v takové chvíli si říkám, jestli mít jednoho psa není přeci jen málo. A krom možnosti lépe vytunit psí spřežení, přece více psů znamená i více lásky.
Najdou se i tací, kdo se odváží obout běžky, lyže nebo dokonce snowboard a zapřáhnout svého bull raubíře před sebe. Já to ale radši, vzhledem k tomu, že nejsem zdatný běžkař, a že Antonio je někdy pěkně paličatý rebel, zkoušet nebudu. Spousta psů, zejména pokud jsou zvyklí běhat například u kola, ani návnadu nepotřebují a prostě se ženou vpřed sami od sebe (nebo jsou už naučení, že když se obleče postroj, jde se tahat a běží automaticky). I my někdy běžíme prostě jen tak, s větrem o závod. A v takhle krásně zasněžené přírodě si užíváme pocitu, že můžeme cokoli. A starosti všedních dní jdou stranou.
Oslovila jsem naše sportovní rivalky z Jižních Čech, kamarádky Moniku a Janu (Pitbull team Smart & Strong), neboť mě fascinují právě jejich videjka z posledních dní, aby nám něco o sobě a svém způsobu trávení volného času během zimy pověděly. Holky mají početnou smečku, čítající nyní 7 bull psů a jízdě na saních nebo bobech tažených psy propadly také. I ony nadšeně využívají skvělých sněhových podmínek k tomu, aby si mohly pořádně zařádit a zablbnout a jejich psy to velmi baví. „Psi jsou vychovaní a poslušní, umí povely, které používáme při jízdě na kole a nebo při canicrossu a díky tomu můžeme zapřahat psy po dvojicích a prohánět se s nimi na zasněžených lesních cestách. Zúčastňovali jsme se i závodu psích spřežení v Přeštěnicích, který se pořádal vždy v prosinci ( bohužel ani tento závod díky covidu loni nebyl).“ Říká Monika, jedna z nerozlučného dua a také spoluzakladatelka fb skupiny ´Sportujeme se psem´, která sdružuje lidi se zájmem o psí sporty, kde se domlouvají na společném trénování a lidé si zde mohou předávat zkušenosti. A dodává: „Jízda na saních je pro nás forma aktivního odpočinku a zábava pro celou smečku.“
Vynalézaví bullaři využívají skutečně každého zasněženého prostranství ke zkoušce bobingu se svým psem. Není tedy výjimkou ani tahání uprostřed sídliště, na zasněžené silnici v přilehlém satelitním městečku nebo v parku v centru hlavního města.
Sranda prostě musí být. Nikdy není pozdě na to, blbnout jako děti a radovat se naprosto spontánně ze života a z každé maličkosti. Vždyť co jsme se jako malí na bobech a sáňkách najezdili a jak se nám naše zkušenosti z dětství hodí a inspirují nás dodnes. Je velká legrace hledat nové lokace, vymýšlet další způsoby a prostě víc a víc vylepšovat psí „bobing“, člověk se nasměje a užije si tolik, že má radost i do zásoby a se svým psem má další a další společná dobrodružství. A tak se nelekněte, pokud okolo Vás proběhne parta pitbullů, co táhnou své páníčky nebo jejich děti na bobech, saních nebo nečem podobném. Prostě jen provozují mushing po bullařsku. A pokud máte psa, o kterém si myslíte, že by ho to bavilo a že se na to i fyzicky hodí, neváhejte a zkuste to také. Zábava zaručena 🙂
TIP: Co budete potřebovat na „bobing“ ? Boby nebo sáňky, tažný (pullingový) postroj, kdo chce tak lákadlo – např. udička se střapcem, smysl pro humor a samozřejmě ideálně SNÍH 🙂 No a vše krom sněhu seženete v obchůdku U Pitbulla nebo na eshopu www.upitbulla.cz
Na video jak bobujeme my se můžete podívat zde
